Facebook YouTube Instagram

Rady rodičům: dítě a počítačové hry

zdroj:  jakouhru.cz

inspiracePotřebujete dostat dítě od počítače? Chcete malému hráči vybrat vhodný dárek? Potřebujete vědět, jak jsou věkově a typově vhodné hry, které vaše dítě hraje? Přinášíme pár základních rad rodičům, jak přistupovat k problematice dětí a počítačových her.

Vhodný věk

Počítače, stejně jako ostatní informační a komunikační technologie, patří neodmyslitelně k životu moderního člověka a mnozí z nás se bez nich v dnešní době už neobejdeme. Možnosti jejich využití se stále rozšiřují, čímž se také stírají hranice mezi jednotlivými technologiemi, a také bude pravděpodobně v budoucnu stále narůstat i jejich praktický význam.

Vzhledem k tomu, že své děti chceme výchovou co nejlépe připravit na jejich budoucí život, je proto důležité u nich rozvíjet i potřebné dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ve kterém věku však nastává vhodné období, kdy dítě seznámit například s počítačem? Není problémem seznamovat děti s moderními přístroji již od útlého věku.

V současnosti existují již počítačové programy určené pro děti věku batolecího od dvou let. Nabídka firem působících v oblasti počítačových her by měla zahrnovat i popis doporučeného věku hráče. Pro zhodnocení vhodnosti konkrétní hry by pak měli rodiče brát v úvahu nejen věk jejich dítěte, ale i jeho vývojovou úroveň (např. pro některé pětileté děti jsou doporučené hry zatím těžké, ale jiné i mladší dítě je může chápat a zvládat hrát). Pokud si rodiče nejsou jisti tím, že hra odpovídá danému věku, který je doporučen výrobcem, tak mohou najít více informací například na JakouHru.cz, kde hodnotí věkovou vhodnost her, jejich vzdělávací potenciál a rizika, ale také v herních časopisech nebo na internetových diskuzních fórech.

Obecná vhodnost typů her

Více než jinde zde platí: dobrý sluha, zlý pán. Počítačové hry nejsou negativním fenoménem dnešní doby. Hra, sama o sobě, byť má elektronickou formu, může mít vzdělávací, rozvojový nebo výchovný potenciál. Hry tak mohou rodičům dobře sloužit jako podpůrný prostředek výchovy a vzdělávání svých dětí. Pomocí počítačových her lze u dětí zlepšovat jejich vnímání, postřeh, pozornost, ale také rozvíjet jejich trpělivost, logiku, komunikaci, řízení i sebe-řízení, spolupráci atp.

Struktura počítačové hry navíc většinou respektuje postupně narůstající obtížnost úkolů, což koresponduje se základními pedagogickými zásadami platnými od Komenského: od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému. Dítě tak poznává a osvojuje si vědomosti a dovednosti od těch nejsnazších po těžší a zároveň se učí samo opravovat své chyby. Prostřednictvím hry se může dítě také odreagovat a lépe zpracovat své emoce.

Pozor bychom si měli dát na prvky násilí, jež ani obsahově neodpovídají realitě. Zejména mladším dětem by scény s tímto obsahem mohly narušit vnímání a hodnocení reálného života. Stále platí, že klíčem k odpovědnému nakládání s počítačovými hrami je otevřená komunikace mezi dětmi a rodiči. Hry by neměly zaplňovat představivost dětí. Je možné, že i v dobré hře se setkají se zavádějícími obrazy či scénami, které jejich představivost ovlivní. Od toho je tu rodič, který by měl vědět, co jeho dítě hraje, a měl by s ním být schopen o hře promluvit a upozornit ho, že svět vypadá, případně může vypadat jinak.

A konečně, hra může být i dobré společné téma, nad kterým lze strávit se svým dítětem čas. Na rozdíl od mnoha jiných, „vnucených“ témat se děti nebudou bránit. Je pak už na rodičích, zda toho dokážou dobře využít.

Kolik času by dítě mělo trávit s počítačovými hrami?

Určit přesnou hranici času stráveného na počítači, který je pro dítě ještě vhodný, není zcela jednoznačné. Čas u hry může být pro dítě velmi produktivní a hlavně mnohem aktivnější, než třeba pasivní sezení ve škole. Dle doporučení některých odborníků by dítě předškolního věku nemělo na počítači trávit více jak 20 až 30 minut za den, v mladším školním věku kolem 1 hodiny a od 10 let průměrně 1 až 2 hodiny denně.

Dospívajícím dětem bychom potom měli dávat postupně více volnosti v rozhodnutí, jak trávit svůj volný čas. Určitě bychom však jako rodiče měli apelovat na dodržování pravidelných pauz mezi hraním, stejně jako bychom měli u dětí posilovat další hygienické zásady práce na počítači. Vhodnější, než úzkostné sledování přesného času stráveného na PC, je spíše vymezení této doby pomocí splnění konkrétního úkolu (například zahrát 2 kola hry, odpovědět na nové emaily, napsat jednu stranu seminární práce,…).

Když už bychom chtěli pro naši lepší orientaci stanovit konkrétní dobu, jež dítě může na PC strávit, tak se doporučuje určit spíše celkovou týdenní časovou dotaci pro tyto činnosti, nežli přesnou dotaci denní. To proto, že některé aktivity na počítači nelze zcela jasně vymezit dobou jejich trvání, ale i z toho důvodu, že se dítě tímto přístupem navíc učí tyto svoje činnosti lépe organizovat do budoucna. V manažerském newspeaku se tomu říká „time management“.

U dětí školního věku nám jako další vodítko pro hodnocení přiměřené doby strávené na PC může sloužit sledování tohoto času v poměru s časem věnovaným jiným zájmům, který by měl stále převažovat. Pro snadnější odpoutání pozornosti dítěte od počítače je dobré nabídnout mu jiné stimuly, jako třeba pohyb, deskové hry, nebo třeba jen zajímavý výlet.

Omezovat dítě, co může v "povoleném" čase u počítače dělat?

Obecně je vhodné, aby se rodiče orientovali v tom, kterým aktivitám se dítě na počítači věnuje. O možných rizicích spojených s vlastnictvím počítače, který je navíc připojený na internetu, bychom měli uvažovat, již při pořízení počítače.

Pokud je to možné, tak by měl být na takovém místě v bytě, odkud je na jeho monitor dobře vidět, a rodič tak může flexibilně kontrolovat obsah obrazovky. Jestliže chtějí rodiče přímo zakázat přístup na některé stránky, tak mohou využít různých speciálních programů, které je zablokují. Navíc jsou tyto aplikace většinou na různých serverech zcela zdarma. I přesto může nastat situace, kdy se dítě dostane na stránky s nevhodným obsahem, a to i neúmyslně. Dítě zbytečně nestresujte, pokud se omylem na těchto stránkách ocitlo. Spíše se snažte působit v této věci preventivně. Nechte dítě mluvit o tom, co na počítači dělá a diskutujte o různých rizicích internetu (kyberšikana, zneužívání osobních údajů, fotografií, trestná činnost na síti,…) a z toho společně vyvoďte určitá pravidla jeho používání (prozrazování hesel a osobních údajů a informací, rozesílání fotografií a spamů, domlouvání schůzek s cizími lidmi,….), jež budou závazná pro všechny členy rodiny.

U mladších dětí uvažujte také o zřízení společného e-mailu. Pokud se vám nelíbí některé aktivity dítěte spojené s počítačem, vyhněte se zbytečnému odsuzování a předčasnému značkování dítěte („Pořád jenom nesmyslně koukáš do monitoru, jsi z toho už úplně zpitomělý!“) stejně jako strohým zákazům („Nebudeš to hrát, protože to říkám já!“). Tím, že budete počítač používat jako nástroj odměny a trestu, budete v podstatě poukazovat na to, jak moc je počítač vlastně důležitý.

Samozřejmě pokud už budete chtít nějakou konkrétní činnost na počítači opravdu zakázat, tak si připravte jasné argumenty proč a trvejte jako rodiče jednotně na svém rozhodnutí. Není nic horšího, než když jeden rodič říká opak toho, co ten druhý.

Rozhovor o hrách

Otevřená komunikace je základem pro budování kvalitních vztahů mezi lidmi a tudíž i důležitým výchovným prostředkem. Pokud by rodiče chtěli více mluvit se svými dětmi o počítačových hrách, tak by se o tuto problematiku měli také sami více aktivně zajímat. Nejlepší cestou, jak se s hrami seznámit, je si hru sám s dítětem zahrát. Tato zkušenost nám také pomůže lépe pochopit, co naše děti během hraní prožívají.

Pokud některým činnostem dětí na počítači nerozumíte, tak si je nechte od nich vysvětlit. Děti většinou velmi potěší, když mohou rodiče zasvětit do svých her a navíc tím rozvíjíte u dítěte jeho schopnost věci vysvětlovat. Při rozboru jednotlivých situací z hry pomůžete dětem lépe rozlišovat mezi realitou a fikcí. Využívejte pravidelně nejrůznější chvíle pro vzájemnou komunikaci a upřímně se o dítě a jeho život zajímejte.

Jak dostat dítě od počítače, jak dítě přimět k dalším aktivitám

Možná máte pocit, že vaše dítě tráví na počítači zbytečně moc času a snažíte se ho v tomto směru ovlivnit. I zde platí, že bychom dětem měli jít především sami jako rodiče příkladem. Nadužívání počítače rodiči nebo jeho používání jako „paní na hlídání“ není zrovna vzorem správného chování. Také pouhá výzva dítěte k tomu, ať si jde místo hraní na počítači třeba hrát, nestačí.

Naše děti bychom měli motivovat konkrétními a lákavými alternativami, budovat a posilovat jeho jiné zájmy a předcházet tak nudě. Mluvte s dětmi o činnostech, které na počítači dělá. Stanovte si společně určitá závazná pravidla užívání počítače týkající se například nakládání se soubory, hesly, fotkami, které dodržujte. Posilujte důvěru mezi vámi a dítětem a podporujte jeho zdravé sebevědomí. A ukazujte dětem, že svět okolo nabízí řadu dalších zajímavých možností k prozkoumání.

Ostatně je to skvělá příležitost i pro vás, zkusit a naučit se něco nového. Zároveň je nutné si uvědomit, že producenti počítačových her jsou odborníky v udržení pozornosti. Proto, pokud pro své dítě vyberete vhodnou hru, např. na JakouHru.cz, těžíte i z této výhody, protože i dobré hry, které vaše dítě vzdělají, udrží pevně a dlouho jeho pozornost.

Je zároveň vhodné sledovat, jaké hry si dítě vybírá samo a zda si tím nekompenzuje nedostatky jinde. Hraje často online hry? Není to tím, že má málo kamarádů? Hraje hry s rozvojem komunikace, nechybí jim občas si s někým popovídat? Nechybí dítěti v reálném životě podpora a odměna za dobrý výkon, kterého se mu dostává v imaginárním světě počítačové hry? Pokládejte si alespoň občas i tyto otázky.

"Dítě to vidí u spolužáků"

Pokud chtějí rodiče dítěti některou hru zcela zakázat, tak by si pro své rozhodnutí měli připravit jasné a věcné argumenty. Vliv vrstevnické skupiny začíná v průběhu školní docházky převládat nad vlivem původní rodiny, zejména s nástupem na druhý stupeň ZŠ. Proto je třeba si uvědomit, že výběr vhodných her pro naše dítě můžeme v pozdějším věku ovlivnit jen v omezeném rozsahu, protože již nelze mít nad jeho chováním absolutní kontrolu.

Snažte se o této problematice s dítětem mluvit již od nejútlejšího věku, stanovte si společná pravidla užívání počítače a posilujte vazbu dítěte na rodinu. Pokud dítě ví, že s ním sdílíte jeho zájem, nebude pravděpodobně mít problém ani v pozdějším věku dát na vaše rady. Naopak budete-li jeho zálibu v hrách od počátku odmítat, je pravděpodobnější, že před vámi bude své zájmy tajit.

Závislost

Závislost na počítačových hrách, stejně jako na jiných moderních komunikačních technologiích, je již nějakou dobu odborníky popisována a přirovnávána k závislosti na návykových látkách. Několik výzkumů potvrzuje, že se závislostní chování ve vztahu k počítači objevuje až u každého desátého dítěte. Časté hraní na počítači může maskovat jiné problémy i snahu před nimi uniknout mimo realitu. Rozeznat, zda se již o závislost na hraní jedná, je však složité. Mezi příznaky, které by mohly pomoci odhalit závislost na počítačových hrách, zpravidla řadíme:

  1. Stavy podobné transu při hraní her
  2. Myšlenky na PC v průběhu dne a s tím související zhoršení pozornosti
  3. Prodlužování doby strávené na PC a ztráta kontroly tohoto času
  4. Zanedbávání přátel, rodiny a jiných koníčků na úkor hraní
  5. Vzpírání se snahám rodičů omezit čas strávený na PC
  6. Neklid, nervozita, a pocity prázdnoty pokud dítě nehraje
  7. Změna režimu dne – brzké vstávání anebo ponocování kvůli hře (v důsledku toho častější únava v průběhu dne)
  8. Zhoršená péče o svůj vzhled a nedodržování základních potřeb (jídlo, pití, hygiena)
  9. Zhoršení školního prospěchu a celkové výkonnosti
  10. Lhaní v otázce vlastní závislosti

V případě, že mají rodiče obavy z toho, že by se u jejich dětí závislostní chování ve vztahu k hrám mohlo objevit, je nejlepší tomuto riziku vždy spíše předcházet, nežli jej řešit až v případě výskytu více výše zmíněných příznaků. Závislost není totiž mnohdy pouze otázkou určité patologie jedince, ale je ovlivněna mnoha faktory, které vycházejí i z výchovného prostředí dítěte.

V tomto smyslu bychom sami neměli naše děti v nadměrném hraní podporovat, a to ani nepřímo, například tím, že se nebudeme o aktivity dítěte na počítači zajímat, anebo jim budeme k počítači nosit jídlo. V případě, že se u vašeho dítěte objevuje více výše zmíněných příznaků, a ani výchovnými opatřeními se vám je nedaří redukovat, neváhejte a přímo kontaktujte odborníky, např. pedagogicko-psychologickou poradnu nebo adiktologa.

Jak vybírat vhodné dárky pro dítě, které rádo hraje počítačové hry?

Cílem jakéhokoli daru by měla být především snaha potěšit druhé. Je však pravdou, že se ve výsledné volbě daru odráží i osobnost darujícího, který také od obdarovaného mnohdy něco na oplátku, často nevědomě, očekává. Pokud vybíráme dárky pro naše děti, tak jsme samozřejmě tím, kdo nejvíce o výsledné podobě daru rozhoduje.

Je na místě se zamyslet nad funkčností dárku, jeho bezpečností, ale i rozvojovým potenciálem. U dětí raného věku vzbuzují nejvíce radosti pro rodiče mnohdy nepochopitelné maličkosti, a oproti tomu moderní hračky s různými vymoženostmi dítě třeba ani nezaujmou. U her totiž stále platí, že v jednoduchosti je krása.

Proto by bylo dobré při výběru daru zvažovat nejen výše zmíněné aspekty hračky, ale i její hodnocení našim dítětem. Pokud se náš potomek zajímá zejména o počítačové hry, tak i ty můžeme volit jako vhodný dar, pokud bude konkrétní hra samozřejmě přiměřená věku dítěte a nebude jinak škodlivá. Vhodným vodítkem může být například portál JakouHru.cz, který shrnuje jak učební (rozvojový) potenciál her a rizika, tak jejich zábavnost.

Stále však platí, že bychom počítačové hry neměli nadměrně používat jako prostředek odměny či trestu ve výchově, abychom nezveličovali jejich důležitost v životě dítěte.

Materiál vznikl ve spolupráci pedagogů, odborníků na počítačové hry a dětských psychologů.

Jiří Vojáček

 

 

 

       © Excellent Plzeň s.r.o.        

 webmaster